"O posunuté trati" podruhé. Drážní archeologie u Pardubic nebere konce...

 Vracím se tady k předchozímu příspěvku drážní archeologie, když rozmary zimy umožňují pěší pohyb v v terénu. Tentokrát jsem se vydal na pravý břeh Labe, ovšem s menší vyhlídkou na úspěch v pátrání po dávné železnici. Řadu let po její demontáži se obec Rosice podstatně rozrostla a v poslední době přibyla i výstavba nového průmyslového areálu, což definitivně zakrylo veškeré stopy po té liniové stavbě. 

V roce 1871 došlo k přesunu provozu z původní trasy Liberecké dráhy (SNDVB) do té dnešní, před rokem zrekonstruované, včetně nádraží v Rosicích a s novou stanicí Stéblová - obec. Ve směru od ní, tedy od Hradce Králové, se vydáme po stopách původní dráhy od oblouku trati před vjezdem do Rosického nádraží. 

Trať tady překonává Brozanský potok zrekonstruovaným mostkem. Od něj se "nová" trať obloukem stáčí do nádraží, zatímco původní trať vedla ještě určitý úsek rovně. Dnes tu nalezneme plot kovošrotu,

Trasa původní trati. 

který dost možná leží v ose původní trati. Dostal nátěr s motivy murálu. 

Původní trasa. Pohled směr Hradec K.

Kolej se železniční bránou do Kovošrotu, spolu s dalšími dvěma kolejemi vlečky tu protínají původní trasu železnice. Byly postaveny ve dvacátých letech dvacátého století. 

Další trasu směrem do Rosic už nemůžeme vystopovat vůbec - v posledních letech tu byla vystavěna rozsáhlá průmyslová hala ve svém areálu. Někde tady probíhal oblouk trati, aby ji posléze napřímil ke břehu řeky Labe. 

Areál se musí obejít, abychom na jeho západní straně vytušili průběh trati. Znázornit to lze asi tímto pohledem "ke Hradci". 

Trasa prochází dnešní budovou fy. JHV.

Tady už můžeme sledovat v Rosicích zástavbu trati domy, vybudovanými později po rozparcelování pozemků, zahájeném v roce 1880, včetně původní trati. Trasa míří nejprve mezi domky čp. 383 a 391.

Tady se přimyká k ulici Pískové a pokračuje ulicí J.K. Tyla a dále na jih jednou větví ulice Marie Pujmanové. 

Terénní zlom na okraji pozemku u čp. 517 (mezi parcelami 102/5 a 621/8) mohl být počínajícím náspem trati, vedoucím k inundačnímu prostoru řeky Labe.

Jezírko, dodnes zachované v zahradní kolonii na jižním okraji Rosic, 

může být již v inundačním území tehdejšího Labe, spolu s tzv. Jarkovského jezerem.

Tady se dostáváme dost možná k jedinému dochovanému pozůstatku trati na pravém břehu Labe: 

nalézá se tu podivný podélný val, 

jaký by se v inundačním území dal těžko očekávat. Tady mohl být severní konec původního dřevěného mostu přes Labe. Pomineme-li zjevnou výškovou nesrovnalost s nynějším levým břehem Labe (beztak již zregulovaným), dává v technické literatuře trati vypočítaná délka mostu kolem 185 metrů, snadno potřebnou vzdálenost na překlenutí původního toku řeky, jejímž pozůstatkem je právě Jarkovského jezero.  

Je smutné, že "z trati nic nezůstalo", ale předchozí odstavec dává naději, že historické mapy nelžou a poskytují spolu s historickým technickým popisem ještě prostor k dalšímu bádání. To se bude týkat strážního domku číslo 4.