... a v podobě parního stroje, zvlášť na lokomotivě, je stále mocným zážitkem pro všechny generace, i když, ta moje ještě nebrečí, když se z parního válce vyvalí oblaka páry. Jako se to stává u mrňousků, které rodiče rádi vláčí s sebou na ty různé (atr-)akce...
Jednu jsme si letos nenechali uniknout. Romča sleduje bedlivě akce s parními lokomotivami a docela mě překvapila, když mi suše sdělila, že v sobotu 3. října 2026 jedeme na Parní sobotu do Letohradu, a to ne autem, ale rovnou historickým vlakem.
| Letohrad poznal, že tu něco čoudí... |
Babišova vláda zřejmě drží basu té předchozí v dopravních stavbách, takže miliardy momentálně stále plynou do rozkopaných nádraží v Hradci Králové a České Třebové, jejichž rekonstrukce úspěšně probíhá. Kvůli tomu nemohl vyjet zvláštní parní vlak přímo z hradeckého hlavního nádraží, nýbrž odjížděl ze Slezského Předměstí. Tak padlo rozhodnutí tam dojet z Pardubic autem po rychlodráze, abychom se nestresovali přestupem na náhradní dopravu v Hradci. Už příjezd vlaku v časném ránu byl úžasný.
| 464.102 "Ušatá" v čele vlaku |
Cesta toho zvláštního vlaku, taženého lokomotivou 464.102 "Ušatá", ubíhala přes Třebechovice, Týniště, Častolovice, Doudleby, Žamberk docela v pohodě, dorazili jsme jen s malým zpožděním. Mašina odvedla vlak, který v létě jezdívá na zdejších tratích jako rychlík "Sněžník", opravdu bravurně. Ukázala se také během dne na točně:
| 464.102 na točně |
Velmi jsem si cenil dnešní akce, neboť vidět na jednom místě tolik parních lokomotiv pohromadě, se jen tak nepodaří. Možná ani na nedávném tradičním srazu parních lokomotiv v Benešově jich tolik nebylo. Úskalí totiž může představovat ETCS (European Train Control System) - systém řízení pohonných systémů (obvykle lokomotiv) na evropských železnicích. Jako sofistikovaný elektronický systém, schopný zabránit srážkám vlaků, se nedá jednoduše uplatnit u parních lokomotiv. Proto jízdy zvláštních vlaků a převoz takových lokomotiv může být někde zcela znemožněn. Možná m.j. z tohoto důvodu se podařilo nadšencům ze spolku v Lipce získat od Rakušanů původem maďarskou lokomotivu 331.059:
| 331.059 na točně |
která se tu proháněla i s výletními vlaky. Bez nadšenců, jejichž koníčkem se parní lokomotiva stala, by nebylo možné takové přehlídky uspořádat. Ovšem i nemalé státní peníze podporují tyto historické stroje a české Národní technické muzeum nezůstává pozadu. Je úctyhodné, že se snaží přivést exponáty do vystavovatelného stavu (tedy úplné, pokud možno v původní podobě od výrobce) a dokonce do provozuschopného stavu a ty pak předvést veřejnosti. Jako tomu dnes byl unikátní stroj - vagón s parním pohonem přezdívaný "Komarek" M124.001.
| M124.001 |
Byl jsem moc vděčný Romče za nákup lístků na Internetu, které byly pro dnešek velmi rychle vyprodané a mohli jsme se svézt [MilKom] tím nevšedním vozem z roku 1903, jediným zachovalým ze dvou vyrobených kdysi u Ringhofferů. Přezdívku nese po rakouském výrobci parního kotle. Dalším strojem s úžasnou historií se ukazuje téměř v premiéře 328.011 "Rokytka". Průmyslová lokomotiva ČKD CP600 z roku 1956 skončila jako vytápěcí kotel v JZD, čímž zůstala paradoxně zachovalou. Po sametové revoluci se jí ujali nadšenci a po různých peripetiích s přispěním sbírky a města Rokytnice v Orlických horách letos opět mohla vyjet vlastní silou pod novým označením.
| 328.011 |
| 431.032 |
Má netypický ventilový rozvod páry (místo obvyklého šoupátkového), čemuž vděčí za svoji přezdívku. Vyrobila ji vídeňská továrna S.t.E.G. v roce 1927 a jak je obvyklé u těchto exponátů, prošla v Evropě různým vlastnictvím až ji v roce 2016 koupila žamberská Vonwillerka. V roce 2018 dostala označení 431.032.
475.101
Za příjemného podzimního počasí se akce velmi vydařila a účastníci se mohli rozjíždět domů velmi spokojení. Vydařil se mi také sestřih, který je tady k vidění.
Zpátky nás do Hradce nás odtáhla stejným vlakem "Sněžník" lokomotiva "Němka" [MilNem]