CIHELNA 2014 - cihlička paměti

Byla to náhodná návštěva. Nemusím zrovna militaristické akce, ale pokud se tam objeví vrtulník, ožiji. Rád jsem u nich sloužil na vojně. A tentokrát bylo na co se těšit. AH 1S je jen moc neříkajícím označením jedné legendy.
Dostali jsme totiž volné vstupenky na akci CIHELNA 2014, dnes již tradiční přehlídku jak historického, tak soudobého vybavení naší armády a současně i prezentace Policejních a Celních složek a Integrovaného záchranného systému. Bonbónkem je vždy vystoupení historických skupin, tentokrát na "pohraniční" téma období kolem mnichovské tragédie.

Do Prostřední Lipky jsem vyrazil s Romčou v sobotu 23. srpna 2014 vlakem v 7:36, tím to malé dobrodružství začalo. V Ústí nad Orlicí totiž probíhá rozsáhlá rekonstrukce nádraží, tak vlaky do Orlických hor a Polska jezdí s použitím náhradní autobusové dopravy, v našem případě z Chocně do Letohradu. Ještě klika, že dráha z Lichkova do Hanušovic funguje alespoň o víkendu.
Počasí bylo příjemně letní, tak průjezd zamlženými údolími kolem Žampachu byl jen malým vzrušením po cestě.
Větší vzrušení přinesl v půl desáté vstup do areálu přehlídky přes pokladnu přímo u železniční zastávky. Se zelenou páskou kolem zápěstí jsme se pak mohli vydat do rozsáhlého areálu kolem Vojenského muzea, pod Výšinou (se stejnojmenným názvem, +666 m n.m.), na jejímž východním svahu byl vytyčen prostor tzv. dynamických ukázek = vystoupení účinkujících.

Jeviště.

Na dramatičnosti terénu přidala průtrž mračen z předchozího dne, neboť těžká technika vyrobila snadno na zelené louce bahnité koleje, které poblíž statických ukázek a "táborů" jednotlivých účinkujících bylo nutné opatřit dřevěnými podlážkami, aby se k nim návštěvník vůbec dostal. Vyčítal jsem si, že jsem přijel v botaskách namísto pohorek. Klika byla, že pražící slunce rychle bahno vysušovalo. Nedovedu si vůbec představit, jak by to tu vypadalo za deště.
Lehké hučení vrtulníků společnosti Heliczech na opačné straně silnice do Králík za muzeem přehlušil ještě před oficiálním zahájením v 10 hodin řev motorů Grippenů, které sem z Čáslavi přiletěly pozdravit návštěvníky divokými smyčkami pod masívem Kralického Sněžníku. Parádní úvod dnešní přehlídky.

Kdo chce sledovat pohodlně dění na jevišti, tedy louce pod Výšinou, musí včas obsadit místo u hrazení, neboť okolní terén pod klášterním vrchem u Hedče netvoří nějaký přirozený amfiteátr. To nebyl můj případ. Těšil jsem se hlavně na Pandura a vrtulníky. Potuloval jsem se tedy směsicí soudobých a historických zbraní na ukázkových stanovištích a poprvé jsem si zblízka mohl prohlédnout legendární Danu. Navštívil jsem i ukázku polní nemocnice a prohlédl si tam v počítači její systém, jak byl rozvinut v Afghánistánu.

Hlídal jsem si čas hlavní historické ukázky před polednem, představující přepadení pohraniční stanice a pozdější obsazení republiky v roce 1938.

Přepadení četnické stanice.

Vidět a pocítit na vlastní kůži z bezprostřední blízkosti pečlivě nacvičenou a komentovanou ukázku skutečných událostí, včetně projevů Adolfa Hitlera a Edvarda Beneše, bych přál všem školákům. Sebelepší film, sledovaný z pohodlí křesla, nenahradí autentickou zkušenost.

Přihlásil se hlaďánek a byl čas na oběd. K dispozici byla řada stánků se spoustou dobrot, na které se mi sliny sbíhaly. Bohužel jsem si nemohl dovolit utrácet za jídlo, tak jsem vytáhl svačinu z domu a z nabízených pochoutek vybral alespoň výtečné pivo Holba.
Sledoval jsem přitom tři rychle se střídající vrtulníky Robinson R-44 a jeden Bell 206 Jet Ranger III, které tu provozovala shora zmíněná společnost a za pětiminutový let vybírala "letenku" v ceně 500 až 600 korun dle aktuální fronty zájemců. Nejvíc jsem se ovšem těšil, až vezme za knipl pilot Cobry, legendárního vrtulníku AH 1S, známého již od Vietnamské války. A dočkal jsem se.

AH 1S přistává.

Stejně legendárním strojem neméně dlouho sloužícím je i ruský MI-24. Nesvezl jsem se bohužel žádným ze zmíněných strojů, ale vzpomínal jsem na těch několik prchavých okamžiků, kdy jsem v roce 1984 během prezenční služby odbavoval právě "čtyřiadvacítku" na letišti v Piešťanech.

Nevěnoval jsem proto příliš pozornosti odpoledním, bezesporu stejně zajímavým, ukázkám práce Integrovaného záchranného systému, Policie a Celní správy.
Diváci si mohli vybrat hlasováním jak dopadne odpolední fiktivní ukázka boje z Druhé světové války, neboť němečtí fandové přijeli s perfektně připravenou technikou.

Jednotky Wehrmachtu.

Jenom by mě zajímalo, jestli myšlenky těch Němců v jejich hlavách byly také nacistické :-)
Kolem 15. hodiny se zhoršilo počasí a začalo poprchávat, pro účinkující nesporně drsný závěr přehlídky. Vrtulníky se s diváky efektně rozloučily

Mi 24 v akci.

a zmizely za horizontem hor. Rozloučila se i Cobra a rychle jsem se rozloučil před 16. hodinou i já s Romčou, neboť déšť nemilosrdně spustil a spěchali jsme se schovat na vlakovou zastávku, než se dějiště změní v jednu bažinu. Odjeli jsme vlakem před půl pátou.