Z Litomyšle domů přes kamenná obydlí a staronový hrad

Litomyšl bývá oblíbeným výchozím či průjezdním městem mých cyklovýletů. Končí tady železnička z Chocně. Také jsem tu chvilku pracoval. 

Romča prožívá smutné období při péči o nemocnou maminku, což neumožňuje odjet někam na dovolenou. Sváteční dny se vložily do pracovního týdne a v Explosii dostali šikovně volno. Není divu, že prosluněný pátek 7. července 2023 se stal alespoň malou záplatou na ty smutné dny pěkným cyklovýletem. 

Slováckým expresem v 8:07 jsme s naloženými koly vyrazili do Litomyšle s přestupem na osobáček v Chocni, za 205 korun plus 80 Kč za kola. Z nádraží  jsme se vydali nejprve do centra Litomyšle k zámku, kde jsme u kašny pozorovali jeho zahájenou rekonstrukci a zastavili se v již zrekonstruovaném infocentru. Muzeum jsme navštívili nedávno, tak jsme mohli vyrazit na cestu.

Horký den lákal spíš ke koupání, my jsme se na malebném náměstí ochladili alespoň zmrzlinou. Na trase  nás pak čekalo několik zastávek v příjemné krajině

Tentokrát jsme vynechali pověstný Růžový palouček, abychom se zastavili na svačinku v místě zvaném U tří kocourů. Někdejší hostinec sice již dávno nefunguje, zato křižovatka u hlavní silnice na Chrast má upravené okolí s altánkem

Dohlednost byla téměř výtečná, pohled zpět na ujetou trasu sahal až někam k Orlickým horám na horizontu. 

U podzámeckého rybníka v Nových Hradech jsme pozorovali lhostejně se povalující labuťátka a byl jsem také potěšen novou úpravou Italské zahrady s vodní kaskádou. Na zdejší zámek stojí za to se vypravit, stále tu něco zkrášlují, přibývá atraktivních muzejních sbírek. Nás ale čeká jiná památka. 

Přichází čas na oběd, a kde jinde se zastavit, než v proslulé zrekonstruované restauraci Polánka. Příjemné posezení skýtá v létě její zahrádka

Zahrádka restaurace Polánka.

a já si s tu vychutnávám tmavé poličské pivo.

Občerstveni pokračujeme okrajem nádherné oblasti Toulovcových maštalí a památky neberou konce. Zastavujeme ve svažité a neobyčejně půvabné obci Zderaz a vyhledáváme centrum pískovcových obydlí. Nemohu se nabažit té atrakce, o níž jsem prakticky celý život neměl ani potuchy, přestože coby orientační běžec, pobýval jsem často právě v oblasti Maštalí. Místní tu na vlastní náklady čistí a zpřístupňují dávné obytné prostory 

V zemním obydlí.

Člověk tu rád přispěje do pokladničky a obejde si ten prostor, který jinde známe třeba z Drábských světniček nebo okolí České Lípy. 

Do dalšího postupného cíle dnešního výletu je to už co by kamenem dohodil. Prakticky "přes kopec" se z místní silničky objeví tento výjev: 

Rychmburk od východu.

nad údolím Krounky v prostoru Šilinkova dolu se vypíná hrad Rychmburk. Má rozhodně pohnutou historii. Zastavuji se tam příležitostně při cestách do Maštalí již od mládí. Přístup do hradu je především z obce Předhradí, ale dobrodružnější je pěšinou z údolí Krounky. Stávaly tu mohutné modříny. Hrad donedávna sloužil jako domov důchodců a přístup byl obvykle jen na nádvoří  Dnes jej spravuje Pardubický kraj prostřednictvím Chrudimského muzea a byť zažil teprve třetí návštěvnickou sezónu, stále tu něco přibývá a za 160 korun je na co se dívat. Prodává se tu dvanáctka Rychmburský rytíř, který vyrábí pivovar VOLF, jelikož zdejší pivovar je bohužel v dezolátním stavu.

Právo útrpné v suterénu.

Kolem Skutče a mezi Chrudimí a Hrochovým Týncem jsme za letního podvečera pozvolna klesali do Polabské nížiny a užili si bezva výletu po asi 73 kilometrech.