Oblíbené příspěvky

01 května 2014

První jarní cykloturistika a 100 let "staré dámy"

Jaro nastoupilo nečekaně razantně na konci března, jako lákadlo na nastávající turistickou sezónu. Vypadalo to bombasticky, když jsme ze skříní mohli vytáhnout trička a kraťasy. S běháním mám problémy, které aktuálně řeším, a tak jsem svěsil "kola z hřebíku" a připravil je na sezónu. Bohužel teplíčko vydrželo sotva týden a vystřídalo ho téměř pravé "aprílové počasí".
Proto jsme za prognózovaného slunečného počasí vyrazili s Romčou v sobotu 5. dubna 2014 na Odemykání Doubravy do Pařížova. Sestava treku a horala umožnila stoupat do Železných hor i po horších cestách, tak jsem se těšil na novinky v terénu podhůří. Z Pardubic jsme vyrazili po cyklostezce 4182 na Jesenčany, z Bylan proti toku Bylanky  k Bačalskému mlýnu údolím, kde zima zřejmě svědčila nejvíce jmelí. Tajně jsem doufal, že po odchodu vojáků to údolí konečně bude průjezdné a přibude tak další paralelní trasa na "Vápeňák" mimo frekventovanou silnici. Bohužel podivná firma ponechává prostor uzavřený a střežený kamerovým systémem.
Slunce sotva mžouralo přes vysokou oblačnost a bundičky jsme nesundali ani ve stoupání lesní cestou do Úherčic na hlavní silnici. Přes Vápenný Podol jsme nastoupali pod Bučinu a do Seče přejeli lesní cestou po modré turistické značce. Projeli jsme se kousek podél přehrady do Horní Vsi, já jsem si udělal ještě odbočku k oblíbené výletní hospůdce Pod Drnem, která začne letošní sezónu 11. dubna. V Hoješíně jsem nakoukl na zahradní železnici, která zatím není určena pro veřejnost.
Zahradní železnice v Hoješíně.
Pak už zbývalo jen "sklouznout" z hřebene "Železek" do Běstviny a po modré turistické značce dorazit až ke hrázi Pařížovské přehrady. Blížila se 15. hodina, kdy končilo odpouštění vody pro tradiční vodáckou akci. Víska byla obklopena automobily vodáků na všech volných prostranstvích. Mimořádně suchý nástup jara totiž neumožnil na mnoha jiných přehradách odpouštět vodu, tak se sem sjelo množství návštěvníků.
Bylo už relativně chladno, tak jsme se nejkratší cestou začali vracet přes Třemošnici a Prachovice domů. V Heřmanově Městci jsem si povšiml mimořádně otevřeného židovského hřbitova, který jsem dnes poprvé navštívil.
Židovský hřbitov v Heřmanově Městci.
Přes Jezbořice a Staré Jesenčany jsme stejnou cyklostezkou dorazili po 70ti kilometrech do Jesničánek.

Shodou okolností jsem se k Pařížovské přehradě vrátil v sobotu 25. dubna 2014 v souvislosti s oslavami stého výročí uvedení do provozu. Potěšilo mne, že nejen oblíbené železnice, ale i takovéto památky technicko-architektonického charakteru mají své oslavy. Jelikož jde o památky v ohrožení záplavami, vznikl zajímavý projekt na jejich podporu. 
Propásl jsem březnovou putovní výstavu k tomuto tématu v blízké Chrudimi, i její premiéru v Třemošnici na konci loňského roku a byl jsem proto rád, že Chrudimské Muzeum uspořádalo exkurzi. Ujali se jí bratranci Horští,  a mohli jsme tak získat kompletní obrázek o této kulturní památce

Další cyklovýlet naplánovala Romča na neděli 20. dubna 2014. Cílem byl častolovický zámek, účelem však byla příprava na akci následující za týden. Museli jsme našlapat nějaké kilometry, aby si "zadeček zvyknul". Vydali jsme se z Pardubic "zadem" přes Moravany a Dašice do Vysoké u Holic. Ověřil jsem si tu informaci o "nové cyklostezce" od lesního bufetu - udírny na hlavní silnici mezi Vysokou a Jaroslaví. Žádná asfaltka, nýbrž nová cyklotrasa č 4268. Zastavili jsme se na fiktivním nádraží Veliny, projeli pastvinami Zdelova
Pastviny u Zdelova.
do Kostelce nad Orlicí. Po zánovní cyklostezce do Častolovic to byl jen kousek. Nemohl jsem si dovolit prohlídku zámku, ale stačila mi návštěva zámecké zahrady s oborou a za třicet korun projít zdejší zvěřinec
K návratu jsem plánoval podle starší mapy přejezd do Týniště nad Orlicí přes Podchlumí, ale zlákala mě zánovní cyklostezka přes Čestice. Už jsem zajásal, že snad došlo k propojení celého Přírodního parku Orlice s Hradcem Králové tak, aby se tu dalo jet na in-line bruslích, ale brzy - už v Lípě nad Orlicí jsem z toho vystřízlivěl. I když Unie tu vložila nemalou částku do vytvoření paralelní spojky tohoto úseku frekventované hlavní silnice, k napojení krajského města to nestačí.
Blížili jsme se k němu z Týniště oblíbenou lesáckou silničkou skrz oboru Bědovice s bílými jeleny do Třebechovic pod Orebem. Jistěže jsem si nemohl odpustit  návštěvu Carevny v Bělči nad Orlicí. Podvečerním návratem hradeckými lesy přes Hoděšovice a kolem motorestu Koliba přes pastviny Borku 
jsme se šťastně vyhnuli bouřce, která nám tu zalila cestu a způsobila ochlazení. Kolem Kunětické hory
Panorama boreckých pastvin.
a po cyklostezce jsme dorazili do Pardubic po pěkných osmdesáti kilometrech

Žádné komentáře:

Okomentovat