Oblíbené příspěvky

26 června 2015

Po Drásalovi relaxace


Prodloužený sváteční víkend 4.-6. července 2015 se nesl ve znamení cyklistické legendy Drásala. Ten závod má něco magického v sobě, co přitahuje. Při patáliích s běháním se snažím nahradit jej cyklistikou. Tak ve mně uzrál plán po osmi letech vyrazit na 22. ročník nejstaršího závodu horských kol v Česku - Drásala, který se jel v sobotu 4. července 2015. Letošní jaro počasím o víkendech moc nepřálo, zato ten sváteční byl horký (a drahý) až moc.
Miloš na Tesáku, ... km.

Podařilo se mi jakž takž dát dokupy Kelíska. [k hacker] Zjištění měsíc před startem, že mám prasklý treninkový ráfek Ritchey Girder Pro, mne donutilo instalovat předčasně původní už kapku "unavený" ráfek Mavic. Loni repasovaná vidlice Manitou Skareb se zdála plně funkční. Vyměnil jsem lanovody, bohužel lanko řazení se mi nevhodnou montáží rozpletlo a nové jsem nakonec dolaďoval těsně před startem. Obava z ojetých převodníků s novým řetězem Shimano HG 53 se nepotvrdila. V té spoustě prachu Kelísek "chodil jak z praku". Zase byl lepší než já. Už jsem zapomněl, že za ta léta jsem na snowboardu přišel o funkční ramena, a mám tak problém skákat překážky. Podržel mě v tolika kritických momentech, kdy bych opravdu byl asi "rozdrásán" a závod jsem absolvoval prakticky bez škrábnutí.

Je vidět, že pořadatelé nedokážou pracovat se systémem dat, které jsou k dispozici za tu dlouhou řadu závodů. Startoval jsem totiž ze 6. (předposlední) vlny, kam jsem byl zařazen zřejmě "náhodně", přestože šlo zorganizovat vlny podle výsledků v předchozích ročnících. Po startu "stodvacítky" ze 6. (předposlední) sekce v 7:45 se projevila i po letech bolístka Drásala - ucpávka na vjezdu do lesa za Žopami, ustál jsem ji.
Že jsem "šel" třikrát z kola byla moje taktická chyba. Bohužel to odnesla ztráta telefonu, který jsem vezl v kapsičce pro komunikaci s doprovodem (to víš, servanej na občerstvovačce nemáš chuť sundávat furt picí vak z hrbu a vytahovat debila..).
Úvodní stoupání na hřeben ... a to výživné z Rusavy ve vedru už před 9. hodonou ve mně nahlodávalo myšlenku to zabalit. Fyzička veškerá žádná, přesto jsem zkusil jet na pulsmetr. Vydrželo mi to tak třetinu trati,  preventivně jsem řadil "kašpara" už daleko před stoupáním (což se mi ovšem párkrát vylatilo před soupeři).
Poprvé jsem "šel z kola" v jednom z miniaturních brůdků před stoupáním na Tesák, kde se zase ucpávala trať chytráky, kteří hledali průjezd asi aby se nenamočili. Já trefil v méně výhodném místě předním kolem kámen a neustál to.
Další dva pády prakticky z nulové rychlosti spolu s řádným zabahněním jsem si zavinil taky sám. Pohyboval jsem se v pelotonu v tu dobu s mladými závodnicemi Agrofertu a jejich doprovodem. V bahnitých sekcích před Lázy asi všichni řešili jak se neumazat a ucpávali je slézáním z kola. Pamatuji tu ročník, kdy se tu nedalo jít ani pěšky, co to bylo za kluziště, ale letos sucho zmenšillo bažinky natolik, že stačilo se na ně připravit a rychle je přeskočit. Inu zkusil jsem to v méně výhodné pozici, když jsem nechtěl slézat z kola, trochu to nevyšlo. Nějak se mi ani nedařilo "vycvaknout" asi jsem to po letech zapomněl, když běžně nášlapy nepoužívám.
Jelikož Drásal je legenda, natáčela tu i Česká televize.

Nemohu se zbavit pocitu, že tak nějak kvantita nahrazuje kvalitu. Pozitivní je vývoj zázemí závodu. Kolo pro život je dnes robustní organizací, která si ve spolupráci České spořielny jako zakladatele a Kooperativy jako nejsilnějšího partnera plus dalších participantů vede velmi dobře v organizaci závodu. Od internetového přihlašování na poutavých stránkách přes mobilní návěs prezentace a zejména záchranný systém první pomoci po sledování nejmodernějších systémů identifikace a časomíry je vývoj pozitivní.
Od nestejnorodé aktualizace webu přes zapojení sponzorů do občerstvovacích stanic  po nešťastné volby některých propagačních předmětů je vývoj spíše negativní. Časomíra je vždy spravedlivá, i když se rozchází s nezávislým měřením. Oficiální čas mám 09:25:01.8, zatímco mé přesné Casiovky zaznamenaly (od výstřelu po cílovou metu) 9:24:47, ale těch 15 sekund není významných.

Zajímavé by bylo spočítat pořadí, na kterém bych se umístil, kdybych nezastavoval na občerstvovačkách. Pečlivě (ovšem s relativním posunem) jsem na stopkách zaznamenával jejich průběh.

Informace o montáži čipů na vidlici kola na webu byla již zpozdilá, neboť byl použit modernější systém nalepený na startovních čísel, který se nemusel odevzdávat.


Zabrouzdal jsem do archívu, abych si nastavil parametry sám proti sobě. Poprvé jsem jel 8. ročník Drásala v roce 2001 za 10 hodin 31 minut. To bylo tuším za velmi mokrého počasí na rozblácené trati. Chtěl jsem si tedy závod zopakovat pokud možno za lepšího počasí. A tak podruhé jsem jel 13. ročník v roce 2006 za 8 hodin 34 minut za šíleného hicu. Hned v následujícím roce jsem "zlanařil" kámoše Pavla, abychom "dali" 14. ročník. Bylo po dešti, ale trať se po období sucha nestačila rozblátit. Tehdy jsem zajel bez minuty za 9 hodin. Tak jak to dopadne letos? Hlásí zase ten šílený hic...

Pár fotek z kdysi:
Na trati.


Žádné komentáře:

Okomentovat