Kladská návštěva

Uplynulo již drahně času od mé poslední návštěvy Kladska. Bylo to asi před dvaceti lety a v centru města probíhala rekonstrukce. Mezitím jsem navštívil dolnoslezskou metropoli Vratislav v roce 2015 a ocenil pokroky v rekonstrukci jejího centra, například nádraží. Byl jsem tedy zvědav, co nám pardubákům bližší kladská metropole nabízí dnes. 

Využil jsem tedy volný víkend a v sobotu 28. dubna 2018 s přáteli vyrazil do Kladska. Nutno poznamenat, že cesta z Pardubic přes Olešnici v Orlických horách byla poněkud strastiplná. Podcenil jsem informaci o rekonstrukci českých komunikací a kličkování autem v objížďkách u Bělečka a Třebechovic po lokálních silničkách jsem si opravdu "užil".
Prvotní plán prohlídky zněl: podzemní chodba - pevnost - kostel Nanebevzetí Panny Marie se v podstatě podařilo dodržet, i když ne zcela splnit. Výletu ovšem nahrávalo skvělé letní počasí, na tuto dobu nebývalé.
Zaparkovat u řeky Nisy bylo celkem prozíravé. Není to daleko od centra, stačilo jen rychle trefit ke vstupnímu portálu podzemí chodby.

Ke vstupnímu objektu podzemní stezky v ulici Záviše Černého.

Za 14 € se tu skutečně naskýtá impozantní naučná stezka. Ve srovnání se Slavonicemi nebo Jihlavou nabízí komplexní pohled na život středověkého města. Ve vedru je to zároveň velmi osvěžující procházka - kdo nemá aspoň bundičku, dostane pěknou "husí kůži". V našem případě jsme se těšili už na světlo denní. Rozhodně se tu projevil pokrok. Dříve poloprázdnou chodbu doplnily výjevy ze života tehdejšího města včetně prezentace digitálních krys. Vyřádil jsem se na jejich interaktivním zašlapávání - detektor dokáže vyřadit "zašlápnuté" krysy až do prázdné podlahy, inu to musí být skvělá zábava pro děti!

Stoupání na Kladskou pevnost.

Další naší zastávkou byla kladská pevnost. Konečně jsem si prohlédl i podzemní část. Za 25 € lze zakoupit prohlídku nadzemí i podzemí. S pomocí Evropské Unie se zvětšil okruh zejména horní prohlídky. Průvodci  poskytují vskutku profesionální výklad bez nacionalistických poznámek. Poctivě je zmíněno období středověkého českého státu, kdy Kladsko patřilo České koruně, a rovněž spolupráce s relativně nedalekou podobnou pevností Josefov na českém území.
Pro Čecha není polština zásadním problémem, zejména pro mne, který kdysi "chodil" s Polkou. Průvodci na "horní" pevnosti jsem rozuměl dobře. Horší to bylo s mladým průvodcem  v podzemí. Hovořil břitce a v nadsázkách, takže jsem měl honičku mu rozumět a některé scénky mi unikaly.
Prohlídky v češtině se tu zatím nenabízí. V naší skupině jsme byli asi jediní Češi. 

Pevnost je rovněž výtečným vyhlídkovým místem,

Jižní výhled z Kladské pevnosti.

průvodce upozornil i na dosud znatelné památky  na povodeň z roku 1997, která tehdy zasáhla významně celou oblast česko-polského pohraničí.

Pozdní odpoledne připadlo na návštěvu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Šlo o ve spolupráci s Univerzitou Pardubice čerstvě zrekonstruovaný náhrobek Arnošta z Pardubic.  Mohl jsem počítat s eventualitou, že v Polsku jsou kostely primárně rezervovány pro věřící. Šestnáctá hodina, kdy jsme dorazili ke vchodu, byla právě uzavírací hodinou pro návštěvu. Vrátili jsme se sem asi o půlhodinu později, to už běžela mše svatá, takže náhrobek jsme bohužel neviděli.

Ocenil jsem místy nápaditou rekonstrukci městského centra, zejména kamenného mostu Svatého Jana Stvoše, údajně staršího vzoru Karlova mostu v Praze.

Ranně gotický most v Kladsku.

Musím ovšem konstatovat, že celkově mě město poněkud zklamalo. Zase mě napadaly úvahy o osudu Sudet, jako před lety na Javornicku. Navíc mám v čerstvých vzpomínkách návštěvu metropole Vratislavi, kam bych se rád ještě někdy vrátil.