Oblíbené příspěvky

sobota 14. března 2015

Rozpačitý nástup sportovního jara

Jak jsem tu sděloval v minulém příspěvku, první a zároveň poslední lyžařský běh byl zároveň prověrkou stehna před běžeckou sezónou. Pln optimismu jsem se po práci ve středu 4. března šel proběhnout na svou nejkratší trasu (cca 7 km), ale byl jsem zklamán. Stehenní biceps stále pobolívá a následující dva dny jsem cítil jeho dolní úpon. S během tedy ještě nemám vyhráno.

Proto jsem přivítal pozvání na sobotu 7. března 2015 od Luboše na první letošní cyklovýlet. Meteorologové totiž věštili sluníčko s teplotami nad 10 °C. Vedly mě k tomu tři důvody: jednak nevím jak to bude s běháním, jednak trasu dnes volil Fífa do pro mne trochu "exotické" krajiny a jednak Luboš sliboval výtečný minipivovar. Vyrazil jsem tedy na horalu napřed na nádraží a za 34 korun jsem zakoupil jízdenku do Řečan nad Labem. Kolo stálo 25 korun a osobákem v 9:31 jsem jel s kolem jediný.

Hned při nástupu jsem si zanadával na konstruktéra věšáku na kola, neboť horala se mi tam fakt nepovedlo zavěsit. Ještě že v "zádveří" jsem byl sám a mohl si tudíž kolo opřít o sklápěcí sedačky. Doufejme že modernější verze tohoto vlaku mají zavěšení lépe řešeno. 

V Řečanech jsme se sešli tři a ihned vyrazili na trasu. V podstatě po levém břehu Labe jsme pádili do Týnce nad Labem.
Týnec opravdu nad Labem.
U Chvaletic se k nám přidal Honza, takže jsme už vytvořili "gang" čtyř. Fífa si neodpustil schody na pravobřežní rampě mostu, raději jsem vynechal tuto ekvilibristiku.
Z Týnce jsme pokračovali po žluté turistické trase, na které jsem se loni pohyboval pěšky s kámošem (viz příspěvek 11.4.2014 turistika) a záviděl bikerům, kteří nás tehdy míjeli záviděníhodnou rychlostí.
Konečně jsem se podíval až k Vigvamu, který jsem tehdy viděl jen z dálky. Hoši toužili po pivíčku na vzpružení, ale se zlou jsme se zde potázali. Kde by v těchto končinách měli mít dopoledne otevřenou hospodu?
Pokračovali jsme po modré turistické značce přes Ohaře a Polní Chrčici a bohužel po polňačce dojet k dálnici, neboť majitel si ze zdejšího lesa udělal oboru. Přes "zvířecí tunel" jsme překonali dálnici, abychom nastoupali na sousední hřebínek Kozí hůry (+272 m) a objevili tam přírodní singletrack.
Pivíčka se hoši dočkali až v Choťovicích. To už svítilo sluníčko a do Chlumce nad Cidlinou to nebylo daleko.
Relaxace v minipivovaru byla výtečná, zvlášť když mělo premiéru moje oblíbené tmavé pivo, zde Sedlák speciál. Krásně nám zkrátilo čekání na dalšího bikera Timura, čerstvého dědečka.
Návrat lesním komplexem přes Pamětník byl také příjemný, potkávali jsme minimum turistů. Zato v Kladrubech nad Labem jsme potkali jakýsi průvod, jak jinak než vedený koníkem
Kočár-ek v Kladrubech.
Nevynechali jsme ani občerstvení na zahrádce místní hospody v závětří na sluníčku.
Rozloučení nastalo ve spíše výletní hospůdce Cikánka. Jelikož jsem ráno cestou na nádraží někde ztratil blikačku, vyrazil jsem za soumraku domů, abych se dostal aspoň v Živanicích na cyklostezku a bezpečně dojel. No, na tachometru jsem měl 97 km, pěkná vyjížďka.

Jak jsem tedy neobvykle pozdě skončil svou loňskou bikerskou sezónu, tak jsem ji letos brzy zahájil.

Žádné komentáře:

Okomentovat