Oblíbené příspěvky

13 května 2012

Konečně v Nymburce

Cyklistická sezóna už se naplno rozeběhla, a je k neuvěření, že organizátorovi téměř kultovní akce semtínských cykloturistů LABSKÁ Bohoušovi zase vyšlo perfektní počasí. Nemusím jezdit stejné trasy opakovaně, pokud to není trénink, ale tady Bohouš připraví vždy jinou modifikaci trasy. Letos to byla návštěva Nymburka, pro mne první návštěva toho městečka v životě. Docela jsem se těšil. 
A tak jsem s Romčou vyrazil v neděli 29. května 2012 na sraz v 7:15 na hlavním nádraží v Pardubicích. Jelo se osobákem Elephantem v 7:33 do Kolína. Odtud po cyklostezce přes Osek do Libice. Tradičně tu byla první zastávka na místě původního slavníkovského hradiště. V časném dopoledni tu už projížděli cyklisté včetně naší patnáctičlenné skupiny.
cyklostezka přes slavníkovské hradiště

Po včerejšku se mi šlapalo dobře, únava z nočního dojezdu se naštěstí nedostavila. Po pravém břehu Labe jsme projeli Poděbrady, kde část výpravy počkala, většina pokračovala do Nymburka. Na jeho prohlídku jsem se opravdu těšil, naladily mne obrázky z předchozích ročníků. To panorama, když minete nymburské zdymadlo, je fakt pěkné
staré centrum Nymburka

Absolvovali jsme krátkou vzpomínku na spisovatele Hrabala zastávkou u vily pro někdejšího správce pivovaru, kde bydlel jako děcko. Následovala tradiční zastávka u veřejného pramene Poděbradky a hlavně v cukrárně na kolonádě. Tu jsem pochopitelně vynechal, neboť jsem se těšil na následující zastávku v občerstvení na soutoku Labe s Cidlinou, s dobrou grilovanou klobáskou a tmavým Kozlem.
občerstvení na soutoku řek mezi Poděbrady a Libicí

Akce pokračovala delším přejezdem do restaurace v Kolesách. Potíže nastaly s průjezdem Libicí, kde probíhající pouť v centru zabrala značnou část volného prostranství a dalo práci najít správný směr trasy. V silném protivětru nás to stálo přes Opolany, Žehuň, Žiželice a Pamětník dost sil. Neoficiální zakončení trasy tady znamená závěrečný přejezd do Pardubic dle individuální trasy. Zlákal jsem tedy Romanu k zastávce v hospůdce U Sůrů v Semíně, kde jsem si loni dal tmavý Budvar, bohužel letos ho ještě ani neobjednali. Zbýval už jen přejezd kolem mělických písníků domů. Pěkných 116 km.

Žádné komentáře:

Okomentovat