Oblíbené příspěvky

pondělí 5. března 2012

Drsná pětadvacítka ve Špindlu

Už jsem z finančních důvodů skoro odkládal lyžařskou sezónu "k ledu", když přišel lákavý majlík od Jiřího: co takhle dát Krkonošskou pětadvacítku? Neváhal jsem ani minutu, když počasí posledních dnů přineslo tání na Vysočinu a tím ukončení tamní letošní zimní sezóny.
Rychle jsme se domluvili a v sobotu 3. března 2012 jsme díky štědrosti sponzora vyrazili brzo ráno v pětičlenném týmu z Pardubic autem do Špindlerova mlýna. V rámci Krkonošské sedmdesátky, letos zařazené také do seriálu České spořitelny Stopa pro život, jsme startovali jako veteránský tým na trase 25 km.
Přivítalo nás lehce mrazivé (-5 °C), leč rozjasněné ráno s nádhernými výhledy. S rezervou jsme stihli startovní čas v 8:31 a vyrazili na perfektně upravenou trať.
 centrum od pověstné sjezdovky
Bezva slunečné počasí nás provázelo i na trati. Ovšem mělo to i další dprovodný účinek: na rozdíl
od loňského roku, kdy jsme asi třikrát museli sundávat lyže k překonání úseků bez sněhu, tentokrát
bylo pro rolbu sněhu habaděj a tak jsme klouzali po špičkovém "manžestru" a brilantně vybroušených
stopách. Také ale pěkné tvrdých! Přesvědčil jsem se o tom ve sjezdu kousek za horní stanicí lanovek
na Pláních. Zahlédl jsem v krátkém prudkém pravotočivém sjezdu Jirkův boj se zatáčkou, už jsem byl
pěkně rozjetý, když slečna přede mnou přistála na sněhu, či spíš ledu, a srazil jsem se tím pádem s
tou, kterou jsem právě předjížděl. Au to bolelo, ještě dnes nemůžu spát na pravém boku...
Drsně dopadl i velitel Jiří: pod čelenkou měl v cíli pěkný strup ze zakrváceného spánku a sedřené
zápěsí. Nebyli jsme sami, horská služba měla kapku práci. Byla to drsná nejen pětadvacítka.

V cíli jsme prohodili pár slov s Blankou Paulů, která nás ve stoupání na Pláně elegantně předjížděla,
tým Geoobchod SÚADC

a užili jsme si bufetu, v tu dobu kolem 11. hodiny ještě bez front. Nedosáhli jsme na stupně vítězů, ale naším cílem bylo hlavně se porvat s tratí.

Po závodě jsme se ještě vydali povzbuzovat známé na trať, a Zdenda dokonce předvedl hrdinský
kousek, když známému se zničeným vázáním půjčil na dojezd své běžky a vrátil se na jeho jedné lyži.

Odjížděli jsme s dobrým pocitem a dobře unavenými (nejen) končetinami.

Žádné komentáře:

Okomentovat