Oblíbené příspěvky

čtvrtek 25. srpna 2016

Konečně rozkvetl!

Co se asi skrývá za tím zvoláním, je hned patrné z fotky příspěvku. 
Před pár lety jsem zatoužil mít na zahrádce jezírko. A když jich plastová lobby nabízí po supermarketech habaděj, není k realizaci daleko. Jenže co do něj?

Otázka pro mě jasná - přece leknín. Ta rostlina mi učarovala. Vegetí si na dně a na hladinu posílá lístky, a co je nejhezčí - květy. Nejde o rostlinu tuzemskou, původní, ale přece jen získala tolik obdivovatelů, že není snad ani zařazena na současném, Evropskou byrokracií tvořeném seznamu nežádoucích druhů.
Jezdil jsem se dívat na lekníny do rezervace Boušovka ve Slavické oboře. Hned poprvé jsem pochopil, že když chci vidět ten rybník rozkvetlý, musím tam být určitě přes polední hodiny.

Lekníny na Boušovce.

Těšil jsem se, že něco z té nádhery budu mít doma. Romča totiž dostala leknínek předloni od známého. Ten rok nekvetl. Loni se objevily první dva květy. Ovšem ne najednou. A že to není stálá ozdoba jezírka, mi došlo teprve tehdy. Vůbec mě nenapadlo, že na tom rybníku nevidím zřejmě stále stejné květy.
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ani nečetl, a tak mě překvapilo, že ten kvítek totiž kvete jen přes den a v noci je zavřený. Navíc jenom asi tři dny. Takže se ukazuje výhoda práce na směny - když poprvé kvetl v pracovním týdnu, neviděl jsem jej otevřený. Ten náš "vstává" po desáté hodině a "chodí spát" po šestnácté hodině. Proto v běžné ranní pracovní době ho vůbec nemusím vidět rozkvetlý...
Tentokrát se mi to povedlo v pondělí 22. srpna 2016

Leknínek u Broulíků.

29. srpna 2016 konečně vykoukly další dva leknínky:


Žádné komentáře:

Okomentovat