Na Vánoce se těší mnoho lidí. Někteří také ne. Vzpomínka na ukřižování Krista a s ní spojený "ježíšek" je vytlačován nákupním šílenstvím a stresem. Tomu všemu se mi daří uniknout a nejvíc se těším na Vánoční výlet. Říkám mu tak proto, že se mi často daří uskutečnit jej třiadvacátého prosince, což je obvykle pracovní den a jezdí všechny obvyklé spoje. Letos opět pro mne jako nezaměstnaného bez peněz to byl klíčový zážitek. Vyrazili jsme nakonec jen ve třech, ale i taková společnost byla příjemná...
Odjezd v úterý 23. prosince 2014 z hlavního nádraží v Pardubicích v 8:22 moderní soupravou City Shark proběhl bez zpoždění. Za 19 korun hromadné jízdenky jsem vystoupili v Čeperce, tentokrát již na opačné straně, než obyčejně. Stavbaři totiž stihli už během roku natáhnout kolej odtud do Stéblové a museli vybudovat provizorní nástupiště na opačné straně budovy. Ještě chvíli potrvá, než se po ní svezeme.
Vyšli jsme vstříc dobrodružství proniknout stavbou obrovského silničního uzlu u Opatovic. Nedalo nám to vcelku žádnou práci. Po mostku jsme překonali přítok z Opatovického kanálu do elektrárny Opatovice a loukami mezi rychlodráhou a Labem jsme dorazili na most přes řeku u Vysoké nad Labem. Odtud jsme už mohli identifikovat následující postupný cíl - rozhlednu Milíř
Zklamáním bylo, že je to stavba s omezeným provozem, bylo zavřeno. Posvačili jsme u zdejších stolků, Pavel si zaskotačil, a vnořili jsme se do lůna Hradeckých lesů. Čekal nás hlavní postupný cíl: rybník Výskyt. S občasným využitím turistických cest jsme překonali státovku R35, prošli poblíž Císařské studánky a míjeli jsme výběh pro divočáky.
Tady bylo na čase sbírat dříví na ohýnek. Počasí bylo po celý den neobvykle teplé, téměř k deseti stupňům, ale značně větrné. U rybníka jsme obsadili grilovací stánek, který tu lesáci postavili pro příchozí. Ukázalo se, že předchozí návštěvníci nespotřebovali všechno dřevo a rozdělání ohně bylo spíše soubojem s větrem.
Na druhou stranu nás proháněl vítr zvící surfového vanoucí od rybníka takovým způsobem, že jsme měli obavu abychom snad nepodpálili ten altán. Bylo po poledni a došlo na opékání oběda. Okolní lesní prostory jsou značně prořídlé díky vichřici, která zde řádila v roce 2012. Mementem je nedaleký pomník této události.
Závěrečnou etapu do cíle dnešní cesty Bělče nad Orlicí jsme absolvovali po (cyklo-)turistických cestách. Zaslouženou odměnou bylo výtečné pivo v hostinci U Hušků.
Pěkných jednadvacet kilometrů. Ještě za soumraku jsme odjeli linkovým autobusem v 15:39 za 19 korun do Hradce Králové a za dalších 28 korun hromadné jízdenky vlakem zpět.
Oblíbené příspěvky
-
V závěru letošního roku jsem ani nezveřejňoval pozvánku na tradiční výlet. COVID míchá se vším a ani sama vláda neví, jaké budou podmínky p...
-
Litomyšl bývá oblíbeným výchozím či průjezdním městem mých cyklovýletů. Končí tady železnička z Chocně. Také jsem tu chvilku pracoval . Ro...
-
Není to ani rok, když jsem tu psal podobný článek . Po půl roce mi ukončili kontrolku a nastoupil jsem opět do práce . Tak nešťastně, že zro...
Žádné komentáře:
Okomentovat