Oblíbené příspěvky

čtvrtek 3. ledna 2013

Silvestrovský výlet se vydařil

Počasí letošních vánočně - novoročních svátků v Polabí Vánoce příliš nepřipomíná. Deště smyly mezi svátky sněhovou pokrývku Železných hor a mrazy polevily, takže outdoorové aktivity zůstaly téměř ideální prakticky jen pro turistiku. Toho jsem využil na samém konci roku spolu s výhodou, že šlo o pracovní den a zimní výlet jsem naplánoval na pondělí 31. prosince 2012. 

Původně se ochotně hlásila Romča, jenže neustupující nachlazení ji donutilo zůstat doma. Zato vyrazil se mnou drsný outdoorový biker, čerstvý absolvent supermaratonu Tisíc mil Československem, kámoš Pavel Podle plánu jsme odjeli v nádherném prosluněném ránu autobusem v 8:11 z "Koněváče" (Zborovské náměstí) do Křižanovic s přestupem v Chrudimi. Klouzalo to tak, že řidič jel serpentýnkou ze Smrkového Týnce do Licibořic krokem (a Romča při nákupu havarovala v Pardubicích na kole). I asfaltečka do chatové osady východně od obce byla pěkně namrzlá když jsme vyrazili po levém břehu Křižanovické přehrady svahem ke hrázi

Přehrada Křižanovice.

Pohled na zamrzlou plochu nádrže postupně odhalovanou slunečním svitem lákal ke bruslení, ale nosnost ledu jsem raději nezkoušel. Téměř horolezeckou metodou jsem stanul na hrázi a div sebou nepraštil na asfaltu její vozovky, který se ukázal šedivě promrzlý. 

Vystoupali jsme k osadě Slavice, kde jsem změnil původní plán projít napříč oborou v okamžiku, kdy jsme u starého včelína na kraji lesa zahlédli zajímavou cestu odbočující z asfaltky k vyhlídce na pekelské údolí Chrudimky. Posvačili jsme při pěkném rozhledu - zima má výhodu rozšířeného výhledu, který umožňují holé listnáče.

Skalní výchoz u Slavic.

Zpočátku to vypadalo na cestu bikersky opomíjenou, ale skutečně vede jen na lesní louku poblíž plotu obory. Podél něj jsme došli k "pekelné" bráně obory a vstoupili do ní po dávné turistické cestě, abychom navštívili zříceninu Strádova. místo kde jsem se zřítil v šesti letech a podruhé se narodil, když za obrovského štěstí jsem zůstal ležet nad hladinou řeky. 
Posvačili jsme tu před dalším postupem oborou po pravém svahu chrudimského kaňonu. Pavlova mapa v GPS ukazovala cestu naším směrem, ale byl to holý nesmysl. Zato jsme mohli zhlédnout nevšední vyhlídku na  Dvě věže 

Věže: kostelní a tlaková vyrovnávací.

Prolezli jsme ohradou a pokračovali  nad práčovskou vyrovnávací nádrží Křižanovického vodního díla přes tamní chatovou osadu stezkou, kterou procházela trasa prvních ročníků Manitou MTB cyklomaratonu. Zastavil jsem se na skále nad "smrtkou", odkud údajně kdysi skočil plavec a rozbil se o skalisko pod vodou.

Na skále Smrtka.

Nepodařilo se nám najít vhodnou cestu Svídnicí od hráze po pravém břehu, tak nás domácí pustili po soukromé lávce na levý břeh. Prošli jsme obcí a pokračovali na sever polní cestou směr Mlýny skály. Překvapil mne rozsáhlý bývalý lom na levém břehu Chrudimky, přes nějž jsme se přesunuli k lávce přes řeku a dosáhli cíle dnešního výletu: hospůdky U Půhoných ve Škrovádu. 
Zbývala pak necelá půlhodinka chůze na nádraží ve Slatiňanech, odkud jsme odjeli v 16:21 soupravou Regio Nova na pardubické Závodiště. 
Pěkných asi 13 km.

Žádné komentáře:

Okomentovat