Oblíbené příspěvky

úterý 30. října 2012

Promarněný závod, podzemí a trhovní panáček

Na první víkend v září jsem se moc těšil. Miluji Vysočinu a jsou tam půvabné terény nejen pro orientační běh. Přihlásil jsem se tedy na poslední dva závody českého žebříčku B s centrem v Jihlavě - Pávově. Pro Romču jsem naplánoval výlety po okolí a pro ubytování poblíž centra závodů jsem zamluvil kemp pár kilometrů od centra. Do noty hrálo i počasí: letošní konec léta se zdaleka neodehrával v obvyklém scénáři posledních let, kdy na sklonku srpna přišlo výrazné ochlazení.
Běhání mi jako naschvál nevyšlo podle představ, tak alespoň místní pamětihodnosti byly slabou záplatou na tu smůlu.

Štoky od kempu.

Pro bezproblémové převzetí ubytování jsme se vydali do kempu Vysočina už v pátek 7. září 2012 po obědě. Obdrželi jsme klíče od pokoje ve stejnojmenné chatě a vydali se na prohlídku okolí. Poněkud kopcovité Štoky jsou po vybudování silničního obchvatu velmi příjemnou základnou pro výlety po Vysočině. A zřejmě je to ráj fotbalistů, když tu mají dokonce dvě travnatá hřiště, proložená tenisovými/volejbalovými kurty! Dotace z evropských fondů jsou tu znát na každém  kroku. Nejen veřejné prostory a sociální služby, ale i zajímavá řešení soukromých pozemků zlepšují tvář obce, rozrůstající se do široka. Bezesporu přitažlivým prvkem až historicko-dobrodružným je však >>tržní panáček<< Ta nejmíň půl tisíciletí stará figurka se nyní "vyhřívá" na zrekonstruovaném průčelí hospůdky na náměstí.

Hospoda s tržním panákem u vchodu.

Páteční večer mi nevěstil nic dobrého. Už od půlky srpna mne znepokojovalo podivné zahlenění dýchacích cest, lehce znepříjemňující dýchaní při běhání.Ostrá palčivost horních cest dýchacích nakonec přerostla do pěkné angíny. Tak jsem se na sobotu moc nevyspal.

Parádní sobotní ráno 8. září 2012 lákalo k výletu. Raději bych spíš k doktorovi. Na palčivý krk jsem neměl ani obvyklý Neoangin, ani slivovici, a čaj bez citronu byl jen slabou záplatou. Dopoledne jsme se po modré a zelené turistické cestě na kolech přesunuli do centra závodů v kempu Pávov. Začátek startu byl v poledne, šel jsem do lesa ve 13.21. Spoléhal jsem při tom na to, že  se mi při běhu trochu prokrví dýchací cesty a palčivost ustoupí. Moje trať H45B měřila vzdušnou čarou 8,1 km a obsahovala 19 kontrol se stoupáním 170 m. Hned první kontrolu - kámen - jsem musel dohledávat, byť z mapy vypadala poměrně jasně. Zpočátku jsem běžel svižně, ale někde za 12. kontrolou asi ve dvou třetinách tratě začala působit únava. S drobnými dohledávkami jsem dokončil závod po hodině 25 minutách na 24. místě z 33 startujících.

Miloš v cílovém koridoru.

Měl jsem toho docela dost. Ještě že bylo teplo a mohl jsem v klidu vydechnout. Na chvilku..

Odpoledne jsme měli v plánu návštěvu historického centra Jihlavy. Před lety jsem navštívil podzemní chodby v Kladsku a ve Slavonicích. Těšil jsem se že jednou navštívím i jihlavské podzemí. Konečně se mi to splnilo.  Úplně nejvíc jsem se těšil na svítící chodbu. Po menším hledání jsme našli vstup a stihli předposlední prohlídku.

Kostel sv. Ignáce z Loyoly.

Na neděli 9. září 2011 jsem se moc nevyspal. Budil jsem se nejspíš horečkou, angína propukla i s ucpaným nosem. Na běh to dnes vůbec nevypadalo. Ale zkusím to, řekl jsem si, když je na řadě zkrácená trať. Počasí stále fantasticky letní, tak jsme po snídani vyrazili už autem.  Moje trať H45B totiž měřila 4,2 km a měla 20 kontrol se 60 m stoupáním. Začátek startu byl v 9.30 a byla to na něj docela "turistika" - dva a půl kilometru.  Startoval jsem v 11.32 s předsevzetím, že pokud hladce zvládnu začátek, nějak těch pár kilometrů uběhnu. Jenže jasný postup s jasným popisem na první kontrole mi nevyšel. Zastavil jsem se u kamenného srázku, který jsem považoval za jasně identifikovaný - a kontrola nikde. Pár běžců už tam stejnou kontrolu hledalo. Udělal jsem "kufrovací" kroužek, abych se ujistil, že jsem správně, a ani další kámen neskrýval správnou kontrolu. Už jsem začínal vychládat po rozehřátí úvodním stoupáním, únava se začínala hlásit. Rezignoval jsem a dokončil závod bez ní s výsledkem diskvalifikace. Byla by škoda promarnit startovné ne zrovna levné (140 Kč!).

V horkém letním odpoledni by bylo škoda (i když s chutí) jet domů do postele, a tak jsme navštívili ještě jednu atrakci - ZOO Jihlava. Zvířátka se mi líbila, ale vyhledával jsem už lavičky na sezení, nejspíš mě už zmáhala víc horečka, než to vedro. Kamarád mi onehdá vyprávěl, jak se smál skoro do bezvědomí, když sledoval výběh Surikat. Ty však nerozchechtávaly návštěvníky až natolik, jelikož zrovna měly mladé...

Surikata s mláďaty.


U jednoho výběhu jsem i přes pletivo přišel k tržné ráně na prstu: škádlil jsem mladé Manule až mě bleskově seklo pacičkou daleko za pletivo vystřelenou. A Romča také nalezla jedno zajímavé zvířátko...

Žádné komentáře:

Okomentovat