Konečně
snad dorazilo léto, že po vydařeném předchozím víkendu šlo strávit ho podobně.
A vzhledem k tomu, že jsme se minule pohybovali krajinou kolem Železných hor,
ale nebyl už časový prostor zastavit se ve Žlebech, padlo rozhodnutí zajet tam
samostatně.
A tak jsem se v neděli 24. června 2012 vydal znovu s Romčou na
tandemu tím směrem, ovšem po jiné trase. Navíc nalehko, jen s jednou boční
brašnou, a bez vozíčku. To se, pánečku, jinak šlape!
Letní vcelku horké
dopoledne nám kolem cesty připravilo třešně u Uherčic, takže k houstičkám
a pití v bidonu přibylo i čerstvé ovoce. Docela jsem se podivoval, že už
dozrálé tu není sklizeno, vzpomínám na brigády od Správy silnic, kdy se aleje
podél cest sklízely.
Pokračovali jsme přes
Vápenný Podol kolem Bučiny, sjezdem do Závratce
u Třemošnice. Tady mě zaujal poutač na Berlovu vápenku,
Berlova vápenka po dílčím zastřešení. |
o jejíž historii jsem
nedávno slyšel v rádiu. S chutí jsme zahnali žízeň Zonkou (vzpomínal jsem na to pití, které jsem kdysi v Jižních Čechách
měl stále připravené v lednicče) za příjemnou cenu vstupného 20 Kč jsme si
prohlédli expozici. Prohlídka určitě stojí za to.
Abychom nemuseli do Žlebů po hlavní silnici, zvolil jsem
objížďku podél Chitussiho údolí, přes okraj Ronova, Biskupice a Zehuby.
Dosud jsem tudy nejel, přestože je to takřka za humny.
Zámek mne opravdu
nezklamal. Přesto že se aktuálně opravuje jižní průčelí, romantické vzezření stavby
zůstává působivé.
Vstupní trakt zámku. |
To naše přišlo v
následující plánované zastávce. Přes Semtěš
a Litošice jsme přejeli do Seníku. Tamější hospůdka u rybníka mne
příjemně překvapila: přibyla terasa s vyhlídkou na rybníček,
Hospůdka u rybníka v Seníku. |
houpačky pro děti,
vyřezávané lavičky. Zaplaval jsem si v příjemné vodě, posvačil, a vyrazili
jsme po stejné trase jako před týdnem domů. Pěkných 76 km.
Žádné komentáře:
Okomentovat