Oblíbené příspěvky

pondělí 13. srpna 2012

Běh na kultovním místě


Těšil jsem se na konec července, kdy jsem byl přihlášen ještě z optimistických dubnových časů na pětietapové orientační závody Grand Prix SilesiaOptimismus mne tehdy záhy přešel, když jsem pro zranění předčasně ukončil jarní sezónu, jak jsem tu již dříve psal. Po skoro dvouměsíční pauze jsem na začátku července začal pozvolna běhat, což ovšem nestačilo na nějaké posílení formy. Navíc jsem ztratil časovou flexibilitu, neboť jsem nastoupil do zaměstnání s nejistou pracovní dobou. Při tréninku jsem se postupně blížil kritické hranici 40 minut, kdy mi na jaře nastávaly problémy. S obavami jsem tedy očekával pětietapový závod navíc v celkem těžkém terénu. 

Léto se umoudřilo, a po deštivých dnech nadešel týden slibovaného pravého letního počasí. S předstihem jsem dorazil do oblasti závodu v Žulovské pahorkatině pod Rychlebskými horami a těšil se na první etapu ve čtvrtek  26. července 2012. Nevyužil jsem tréninkové mapy, která nebyla v ceně startovného,  spolehl se na známá jména kartografů Z. Lenharta a P. Marečka a trénink vynechal, což se mi stalo  zřejmě osudným.
cílová aréna GPSilesia 2012
Centrum bylo hned vedle chaty Habina u Velké Kraše či Vidnavy a dojížděl jsem tam z nedalekých Horních Heřmanic na kole. Pořadatelé avizovali v propozicích závodu, že bude možné na většinu etap, které mají start i několik kilometrů od centra, dojet na kole.
E1 První etapa začínala startovat v 15 hodin, a tak jsem s vylosovaným časem 42 šel do lesa za odpoledního pařáku nějakých 33 °C v 15.42. Zvolil jsem  „těžkou zbroj“ do lesa a vybavil se kotníkovými tretrami a prorážečkami, což se ukázalo vskutku prozíravým. Zkrácená trať mé kategorie H45B byla lehce kopcovitá, s devatenácti kontrolami poschovávanými často v terénu plném popadaných větví z průklestu, kde se dalo sotva chodit, natož běžet. Nějak jsem podcenil vyznačený startovní bod a hned na první kontrolu přiběhl oklikou, i když jsem se snažil jít opatrně. Čtvrtou kontrolu jsem už dohledával snad přes 3 minuty, našel jsem přitom pátou. Nejhorší časy jsem měl také v postupech na 13. a 18. kontrolu. Čas 1:04:09 neodpovídal vůbec délce trati 4 km se 120 metry stoupání a dostal jsem od vítěze nakládačku skoro 20 minut, což stačilo na 14. místo v etapě z 24 odstartovaných běžců.

E2 S odhodláním napravit úvodní neúspěch jsem vyrážel na start druhé etapy v pátek 27. července 2012 v 10:11 hodin na kole. Byla to etapa s klasickou délkou tratě 6,4 km a stoupáním 120 m, se 14 kontrolami. Startoval jsem v času 71, tedy v 10 hodin 11 minut za dopoledního celkem snesitelného tepla vyzbrojen prorážečkami jako včera. Tentokrát nebyly tolik potřeba. Co ale horšího, ani dnes jsem si nerozuměl s mapou. Byť příjemného měřítka 1:10000, přesto zejména porosty jsem si představoval jinak a když jsem nedal na radu houbaře při postupu na 6. kontrolu, kam mám běžet, a tupě jsem ji přeběhl, ztratil jsem sebejistotu definitivně. Zpomalil jsem, pečlivěji kontroloval terén, a stejně to nebylo nic platno. Rozběhl jsem se jakž takž až ve druhé půlce závodu, kde jsme měli i delší přeběh, a výsledkem byl čas 1:25:12 a tentokrát půlhodinová nakládačka od vítěze. Stačilo to jen na 19. místo z 23 startujících v etapě. Zřejmě mělo s mapou potíže vícero závodníků, neboť například na 8. kontrolu jsem měl zase já čtvrtý nejrychlejší postup.

E3 Nadešla sobota 28. července 2012 se dvěma etapami. Ta dopolední třetí začínala startovat v 9 hodin a já s vylosovaným časem 59 šel do lesa v 9.59. Už tehdy bylo docela vedro, člověk byl řádně zpocený už na startu. Moje zkrácená trať měřila vzdušnou čarou 4,9 km se stoupáním 120 metrů a měla 13 kontrol. Připravil jsem si taktiku „opatrného naťukávání“. Nepřepálit začátek a tempo zvyšovat jen pokud se mi podaří spolehlivě najít kontrolu. To se mi konečně trochu dařilo, a tak jsem ji absolvoval za 53:09 minut, což mi stačilo na 11. místo z 24 startujících v etapě. "Jen" deset minut od vítěze. Jó kdybych takhle běhal od začátku!

Času mezi dnešními etapami jsem využil k návštěvě Rychlebských stezek, o čemž tu napíšu později. V tom úmorném vedru jsem ale sotva stihl tu kolem Černého potoka.

E4 Odpoledního sprintu ve čtvrté etapě jsem se trochu obával. Začínalo se startovat v 16 hodin, já v losovaném času 17 jsem tudíž šel do lesa v 16:17. Tentokrát na trati 1,9 km, se stoupáním 60 m a 15 kontrolami. Mapa zpracována v měřítku 1:5000. Zpočátku se mi v tvarově náročném terénu, plném kup a kupiček, občas zarostlých a špatně viditelných, dařilo. Dohledávky řádově "jen" v sekundách, místo minut, až na tu třetí kontrolu od konce. Kdo že tu zapomněl v mapě aktualizovat rozsáhlý hustník, tam ještě zamalovaný jako paseka?! No skončil jsem na 15. místě ze 24 startujících v etapě, se ztrátou skoro 11 minut na dnešního vítěze, což ovšem na mé celkové časové ztrátě prakticky nic neznamenalo.

E5 Neděle 29. července 2012 znamenala poslední, pátou etapu a pro mne poslední možnost zlepšit si pozici. Vzal jsem si na to nový dres, ale zůstal u osvědčené „těžké zbroje“ s prorážečkami. Očekávání náročné etapy se splnilo. Dlouhá byla už cesta na start, kam se nedalo tentokrát dojet na kole, 2,2 km. Začínalo se startovat v 9 hodin, můj čas do lesa byl 45, tedy start v 9.45. Závod na standardní trati se stoupáním 180 m a devatenácti kontrolami pro mne začínal katastroficky. V přestartovním  koridoru jsem se ujišťoval podle buzoly kde mám sever, abych rychle bafnul mapu a mohl odsprintovat na první kontrolu. Nějaká vlčí mha na mě sedla, když jsem v nejlepším přesvědčení vyběhl prakticky na opačnou stranu, naštěstí jen krátce, ale ten oblouk na první kontrolu mě přišel pěkně draho! Nakonec jsem se jakž takž rozběhl, ale už jsem cítil únavu a na 6,1 km vzdušnou čarou dlouhé trati jsem neměl rezervy. Každý tu měl ale své lepší a horší chvilky, takže například na 17. kontrolu jsem získal dokonce 2. čas.Doběhl jsem v času 1:21:32 na 14. místě se ztrátou na vítěze etapy 22 minut, což mi dalo celkové umístění na 13. místě letošních závodů.

Žádné komentáře:

Okomentovat